摘要：VÝCHODISKA: Sociální a zdravotní stav obyvatel Ústeckého kraje je hodnocen jako jeden z nejméně uspokojivých v České republice. Značným problémem je vysoká nezaměstnanost jako jeden z faktorů socioekonomického statutu a životního stylu.CÍLE: Cílem studie proto je analyzovat vztahy mezi pohybovou aktivitou dospělé populace, zaměstnaností a dalšími sociodemografickými faktory. Dále zjistit fakta, která bude možné využít při tvorbě regionální zdravotní politiky a při prosazování zdravého a pohybově aktivního životního stylu dospělé populace na regionální úrovni.METODIKA: Výzkumu se zúčastnilo 467 žen a 360 mužů ve věku 25-57 let, kteří byli náhodně vybráni v Ústeckém kraji. Pohybová aktivita byla zjišťována odhadem za posledních sedm dnů prostřednictvím dotazníku IPAQ. Skladba pohybové aktivity zahrnovala aktivity v zaměstnání, při transportu, doma a okolí, při rekreaci a dále intenzivní, středně zatěžující a chodecké aktivity. Výsledky v různých typech a různé intenzity PA byly analyzovány ve skupinách zaměstnaných a nezaměstnaných žen a mužů. K statistickému zpracování byl využit Kruskal Wallisův test a logistická regresní analýza.VÝSLEDKY: Výsledky potvrdily více uplatňovanou pohybovou aktivitu mužů oproti ženám (mezi zaměstnanými i nezaměstnanými) v práci a v intenzivní pohybové aktivitě. Naopak zaměstnané i nezaměstnané ženy byly pohybově aktivnější než muži doma a v okolí domu. Jízdu na kole nejvíce využívali při transportu nezaměstnaní muži a chůzi nezaměstnané ženy. Větší šance na splnění doporučení 1200 MET-min intenzivní PA v týdnu byly zjištěny u mužů, méně vzdělaných zaměstnaných, nezaměstnaných bydlících v prostředí vhodném pro chůzi a jízdu na kole a u obyvatel zapojených do organizované PA. K dosažení doporučené úrovně 1200 MET-min prostřednictvím středně zatěžujících PA mají blíže méně vzdělaní zaměstnaní, bydlící v rodinném domku, zaměstnaní vlastnící psa a zaměstnaní zapojení do organizované PA.ZÁVĚRY: Zjištěné rozdíly v pohybové aktivitě zaměstnaných a nezaměstnaných obyvatel Ústeckého kraje mohou být využity zejména při koncipování rekvalifikačních programů a dále při řešení psychosociální a zdravotní problematiky specifické skupiny dospělé populace bez zaměstnání.↓Background: The social and health conditions in the inhabitants in the Ústí region are generally considered the worst in the Czech Republic. The high rate of unemployment there is to be considered as one of the significant factors of socio-economical status and lifestyle.AIM: The aim of the study was to analyze the relationship between physical activity in the adult population there, the unemployment and other sociodemographic factors. Further, to identify information that could be used in formulating regional health policy and in the promotion of healthy and physically active lifestyle in the adult population.METHODS: In total, 467 women and 360 men aged 25-57, randomly selected, participated in the study. Physical activity was estimated for last seven days using the IPAQ questionnaire. The physical activity structure included job-related activities, transport, and recreational activities. Further, we estimated vigorous, moderate and walking activities. The data for each PA type and PA intensity were analyzed for the employed and the unemployed men and women. To carry out the statistical analysis, we used the Kruskal-Wallis test, and the logistic regression analysis.RESULTS: The results have confirmed that men perform more physical activity than women (both employed and unemployed) at work and more vigorous PA. On the other hand, both employed and unemployed women were more physically active at home than men. Cycling as a means of transport was used most by unemployed men and walking was the highest in unemployed women. More chances to meet the recommendation of 1200 MET-min of vigorous PA in a week were found in employed men with lower education, unemployed men living in walking and cycling friendly neighborhoods and in inhabitants performing organized PA. Performing moderate PA, the chances to meet the recommendation of 1200 MET-min in a week were found in educated employed people, people living in a family house, employed people owning a dog, and employed people performing organized PA.CONCLUSION: The differences found between PA in employed and employed people in the Ústí region can be used when creating re-qualification programs, dealing with issues in social, psychological and health areas especially in the unemployed population.
Loading...
