摘要:VÝCHODISKA: Pro maximální úspěšnost ve vrcholovém volejbalu je nezbytné analyzovat aktuální stav a adekvátně reagovat na vývojové tendence, které moderní volejbal charakterizují. CÍLE: Cílem práce bylo získat informace o tom, jak trenéři vrcholových seniorských a juniorských volejbalových týmů v ČR uplatňují některé současné poznatky a trendy ve sportovním tréninku a koučování. METODIKA: Vytvořili jsme anketu obsahující 31 otázek, které jsme zařadili do 5 oblastí: respektování současných požadavků herního výkonu v tréninku, efektivita tréninku, kondiční příprava, koučink a psychosociální aspekty. Anketa byla zaslána 49 trenérům, odpovědělo 24 trenérů (návratnost 49 %). VÝSLEDKY:Z výsledků šetření vyplynulo, že trenéři neuplatňují při své práci všechny důležité poznatky a trendy v přípravě hráčů (celková úspěšnost odpovědí 76%). Ve skupině trenérů jsme dále rozlišili podskupiny vzhledem k pohlaví trénovaných družstev, trénovaným věkovým kategoriím, trenérským třídám a trenérským úvazkům. Porovnání odpovědí podskupin trenérů s přihlédnutím k vyčleněným oblastem otázek ukázalo pouze na diferenci mezi mužskými a ženskými družstvy v oblasti psycho-sociálních aspektů tréninku (Z = 1,756; p = 0,079; d = 0,717). Z porovnání odpovědí skupin trenérů na jednotlivé otázky vyplynulo, že: a) trenéři mužských družstev vychází při koncipování tréninku a výběru obsahu cvičení s míčem důsledněji (Z = 1,85; p = 0,07; d = 0,75) z reálných herních situací a vyžadují více (Z = 1,81; p = 0,07; d = 0,74) obranné herní kombinace na síti; b) juniorská družstva zaostávají (Z = 1,90; p = 0,06; d = 0,77) za seniorskými v počtu hodin tréninku s míčem týdně a ve vytváření podmínek pro úspěšnou realizaci útočných herních kombinací s vystřelenou nahrávkou (Z = 2,10; p = 0,04; d = 0,86); c) trenéři první třídy se v rámci kondiční přípravy věnují tréninku „jádra těla“ (core trainingu) více (Z = 2,16; p = 0,03; d = 0,94), než trenéři druhé třídy; d) trenéři pracující na plný úvazek prokazují vyšší míru profesionality (Z = 1,73; p = 0,08; d = 0,74), než trenéři na částečný úvazek, ale při koncipování tréninku s míčem vychází překvapivě méně důsledně (Z = 1,96; p = 0,05; d = 0,80) z reálných herních situací. ZÁVĚRY: Studie upozornila na možné nedostatky v tréninku a koučování vrcholových volejbalových týmů v České republice a na některé významné rozdíly mezi sledovanými skupinami trenérů. Vzhledem k získanému počtu vyjádření trenérů je nezbytné považovat výsledky šetření za orientační.↓BACKGROUND: To achieve the best results in top volleyball it is necessary to analyze the current state and to react adequately to development trends, which characterize modern volleyball. OBJECTIVES: The goal of the study was to acquire information regarding how do top volleyball coaches of senior and junior volleyball teams in the Czech Republic put current knowledge and trends in volleyball sport training and coaching in practice. METHODS: We created a survey consisting of 31 questions, which were divided into 5 areas: respecting of the current requirements of game performance in training, training efficiency, conditioning, coaching and psycho-social aspects. The survey was sent to 49 coaches, 24 of them replied (response rate 49%). RESULTS: The research shows that coaches do not apply all important knowledge and trends for players’ preparation (76% of correct answers in total). Groups of coaches were further divided to subgroups according to gender of the trained teams, age categories, coaches work load and 1st and 2nd class coaches. The comparison of the answers in the subgroup of coaches with respect to segregated areas has only pointed at a difference between male and female teams in the area of psycho-social training aspects (Z = 1.756; p = 0.079; d = 0.717). The comparison of coaches’ groups answers to individual questions show that: a) coaches of male teams base their training sessions on real game situations and choose the content of the exercises with the ball more thoroughly (Z = 1.85; p = 0.07; d = 0.75) and require defensive game combinations at the net more often (Z = 1.81; p = 0.07; d = 0.74); b) junior teams are behind (Z = 1.90; p = 0.06; d = 0.77) senior teams in the number of training hours with the ball a week and in making conditions for successful realization of offensive game combinations with fast set (Z = 2.10; p = 0.04; d = 0.86); c) 1st class coaches within the scope of condition training pay more attention to core training (Z = 2.16; p = 0.03; d = 0.94), more than 2nd class coaches; d) full-time coaches seem to be more professional (Z = 1.73; p = 0.08; d = 0.74) than part-time coaches, however, within the scope of fitness training with the ball based on real game situations, full-time coaches are surprisingly less rigorous (Z = 1.96; p = 0.05; d = 0.80). CONCLUSIONS: The study pointed to possible deficiencies in training and coaching of top volleyball teams in the Czech Republic. There were also some significant differences between monitored groups of coaches. It is necessary to be aware that the results of this research are limited by the low number of respondents.